O nás

Nově zrekonstruovaný Hotel Poutní dům leží v klidném horském prostředí na pomezí Orlických hor a Králického masivu.

Nabízíme ubytování v malebném prostředí, které je ideální k odpočinku a načerpání sil v dnešní uspěchané době. Hotel se nachází v těsné blízkosti poutního místa Hora Matky Boží. Pokud hledáte klidné místo pro Vaši dovolenou, je náš hotel určitě správnou volbou.

Historie Poutního domu

Poutní dům byl postaven roku 1850 a jeho primárním účelem bylo poskytovat pohostinství a nocleh poutníkům. V roce 1901 se stal spolu s přilehlým hospodářstvím majetkem redemptoristů, kteří nechali strhnout a znovu vystavět část domu. Objekt poskytovat poskytoval přes 80 lůžek a také dva prostory se slamníky, takže kapacita domu byla až 500 ubytovaných poutníků.

Těsně před druhou světovou válkou zde přebývali čeští vojáci a během války byl Poutní dům využit jako dočasné bydliště žen a dětí z Hamburku či jako zajatecký "tábor" pro anglické vojáky.

Komunistický režim 13. dubna 1950 v rámci Akce "K" změnil Poutní dům i s klášterem v internační tábor pro kněze a řeholníky, domy i pozemky byly bez souhlasu vlastníků zestátněny. Mnozí duchovní zde zůstali až do roku 1965, ačkoliv většina jich po roce 1960 odešla do civilních zaměstnání. Poté byl dům krátce využíván pro ubytovací účely státního statku a z hospodářských prostorů se staly stáje. Další léta budova chátrala.

Po navrácení domu do majetku řádu kongregace redemptoristů v roce 1990 započaly opravné práce. Oprava domu, která byla dokončena na přelomu let 1993 a 1994, byla provedena díky sbírce bývalých německých občanů. Poutní dům tak znovu začal plnit svou funkci ubytování pro poutníky i turisty. Tehdejší Poutní dům po generální opravě požehnal 5. ledna 1994 královehradecký biskup Karel Otčenášek.

Po roce 2010 redemptoristé definitivně odcházejí z Hory Matky Boží. Teprve v roce 2015, kdy došlo k vyrovnání mezi státem a církvemi, získal řád redemptoristů zpět do svého vlastnictví, spolu s dalšími pozemky v jeho okolí, i pozemek pod Poutním domem.

V roce 2017 koupilo Poutní dům Biskupství královéhradecké s úmyslem upravit dům na poutním místě pro rekreační pobyty. Provoz od té doby zajišťuje společnost HMB Králíky s.r.o. zřízená Biskupstvím královéhradeckým. Na podzim 2019 byla zahájena generální oprava Poutního domu. V červenci 2020 byla pro veřejnost otevřena zrekonstruovaná Restaurace sv. Josefa a v červnu 2021 pro poutníky a turisty opět otevřel své dveře celý Poutní dům.

Dne 1. května 2021 vysvětil pomocný biskup královéhradecký Mons. Josef Kajnek nově zřízenou kapli sv. Josefa.

Poutní dům požehnal diecézní biskup královéhradecký Jan Vokál dne 28. června 2021.

Hora Matky Boží

Mariánský kopec s poutním místem Hora Matky Boží se nachází v nadmořské výšce 770 m. n. m.

Historie

Mezi názvy kopce tyčícího se nad městem Králíky patří "Muttergottesberg", "Mariánský kopec", "Hora Matky Boží" ale historicky nejstarší je označení "Kahlenberg", neboli "Lysá hora". Označení odkazuje k vrcholu bez porostu, na němž prý obyvatelé Králík v 17. století pozorovali světelné jevy či "tajuplný oheň". Zmiňována je také pohanská minulost místa - údajně zde měl stávat chrám boha Marta. Od roku 1636 na vrchol směřovala četná procesí (i dětská) za odvrácení morových ran. Cílem procesí byl mariánský obrázek umístěný na vrcholu kopce na stromě. Na kopci byl také v 80. letech 17. stol. objeven pramen, označený za zázračný.

V 90. letech 17. stol. připomněl zdejší kněz Kryštof Vavřinec Schlieman kanovníkovi při katedrále sv. Víta v Praze Tobiasi Janu Beckerovi (1649-1710), rodáku z Králík, jeho dřívější úmysl, postavit zde na "Lysé hoře" kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dne 7. září 1696 byl položen základní kámen ke stavbě kostela a 21. srpna 1700 byl kostel vysvěcen. Při této slavnosti přinesli dva servité obraz Matky Boží, který byl umístěn na hlavní oltář. Zmíněný obraz je kopií mariánské ikony Salus Populi Romani, který dle tradice Becker získal od slatiňanské hraběnky Anny Putzardové a který sám uchovával ve velké úctě. Tobias Jan Becker byl v roce 1702 intronizován do účadu královéhradeckého biskupa a během svého episkopátu nadále podporoval pokračující stavební činnost na "Lysé hoře", která byla přejmenována na "Horu Matky Boží". V letech 1701-1704 byly postaveny ambity, vstupní schodiště do areálu ambitů a podél cesty z Králík osmero kaplí se vstupní branou. Roku 1705 byla vysazena lipová alej na cestě z Králík ke kostelu a v letech 1706-1710 byl vystavěn klášter, do něhož byl uveden řád servitů. V roce 1710byla na tzv. nádvoří poutníků postavena kaple Svatých schodů.

V průběhu 18. stol. bylo poutní místo hojně navštěvováno věřícími. Záhy po dokončení stavby areálu kláštera se v roce 1713 konalo procesí za odvrácení morové rány v čele s novým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. Věřící konali poutě s různými úmysly, je však zřejmé, že mnohým z nich se dostalo zázračného uzdravení. Jsou popsána např. uzdravení ze šílenství a melancholie, z nakažlivé horečky či uzdravení z gangrény a jiných nemocí.

Mariánský milostný obraz byl v roce 1801 zčásti pokryt stříbrným plechem. V noci ze 7. na 8. srpna 1846 uhodil blesk do věže kostela a celý poutní komplex vyhořel. Z vnitřního mobiliáře kostela bylo před požárem zachráněno pouze několik uměleckých předmětů, mezi nimi také Beckerův obraz Panny Marie. Ještě téhož roku byl opraven nejdříve kostel a také započala veřejná sbírka na obnovu areálu.

Na počátku 80. let 19. stol. zde byli přítomni už pouze dva servité, a z personálních i ekonomických důvodů se rozhodli toto místo opustit. Roku 1882 převedl královéhradecký biskup celý poutní areál pod správu kongregace redemptoristů v Rakousku. V době příchodu redemptoristů se poutní místo nacházelo ve špatném technickém stavu. Redemptoristé v letech 1883-1907 obnovili klášterní budovu i kostel, do kterého pořídili nový neorenesanční mobiliář. Poutní provoz byl postupně zcela obnoven a areál si znovu přisvojil přízvisko "diecézní poutní místo".

Na konci druhé světové války klášter sloužil jako úkryt před ruskými vojáky pro 200 žen. Po válce byli němečtí redemptoristé vysídleni a na jejich místo nastoupili redemptoristé české národnosti. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 proběhla "Akce K", která byla počátkem internace příslušníků mužských řeholních řádů v tzv. centralizačních a internačních klášterech. Z poutního areálu na Hoře Matky Boží se stal centralizační klášter, kostel tak byl veřejnosti zcela nepřístupný. Klášter se nacházel pod dohledem Sboru národní bezpečnosti, jehož příslušníci také dohlíželi na řeholníky při výkonu práce v zemědělství na státním statku. Po roce 1956 nastalo v centralizačním klášteře mírné uvolnění poměrů, přičemž internovaní duchovní byli postupně propouštěni. Centralizační tábor v poutním areálu ukončil svou činnost v roce 1960.

Roku 1960 byl klášter svěřen sestrám Kongregace Neposkvrněného Početí Panny Marie. V roce 1968 byla ustanovena samostatná duchovní správa poutního kostela a poutní kostela se tak po téměř třiceti letech znovu mohl otevřít poutníkům. Roku 1972 se areál stal kulturní památkou.

Na přelomu let 1987 a 1988 začaly přípravy oprav poutního místa z iniciativy Franze Jentschkeho. Pro účely opravných prací začal Jentschke pořádat sbírky mezi německými krajany, kteří byli po roce 1945 taktéž vystěhováni. Obnoveny tak byly kaple v aleji (vč. instalace osvětlení), klášter, Poutní dům i mariánská kaple v obci Králíky.

V dubnu roku 2002 čítala komunita na Hoře Matky Boží 16 sester. Téhož roku sestry klášter opustily a správy poutního areálu se ujali opět redemptoristé. Komunita redemptoristů byla činná na poutním místě do roku 2010, kdy se členové komunity odstěhovali do Příbrami. V roce 2012 převzala správu poutního místa královéhradecká diecéze a rektorem poutního místa se stal diecézní kněz P. ICLic. Mgr. Karel Moravec.

V roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Pravidelné bohoslužby

neděle 10:00
čtvrtek 17:00 (po mši sv. adorace)
sobota 17:00 (první sobotu v měsíci v 11:00)